Hurá! Konečně tady máme prázdniny, léto, čas dovolených… Právě nás čeká období, kdy strávíme možná nejvíce společného času za celý rok. Těšíme se, jsme nadšení, plánujeme cestování. Možná máme i trošku obavy, jak to všechno zvládneme, zda se vyhneme konfliktům, a pokud už se nějaké objeví, jak si s nimi poradíme. V té záplavě volného času se totiž v našich myšlenkách může projevit ledacos. Náš úžasný mozek vždy najde ten ideální moment, kdy nám má něco připomenout. A pokud nám to nepředloží on, zcela jistě nás na to upozorní naše milé děti.

Zrovna nedávno byla naše starší dcerka přes víkend na chatě s babičkou a dědou, protože jsem se jela vzdělávat do Prahy. Když jsem se za nimi vrátila, moje mamka mi se slzami v očích líčila jejich společné zážitky. Nejvíce slz se jí nahrnulo očí, když mi vyprávěla, jak večer s Adélkou usínaly. Adélka jí říká:“Babi, moc Ti děkuji za dnešní den a těším se na ten zítřejší! A ať Tě blechy štípou celou noc.“ A já na to úplně automaticky:„No jo, to my si říkáme každý den před spaním. A když náhodou zapomenu, Ady mi okamžitě dá najevo, že jsem to neřekla.“

Právě taková maličkost, kterou já sama vnímám už delší dobu jako samozřejmost, ostatní dojímá. Moc mě to inspirovalo k zamyšlení se nad naší komunikací a vzájemnými vztahy vůbec. Opravdu to máme doma jinak?

Netvrdím, že jsem světice a zvládám v klidu veškeré dění v naší rodině. To konečně není ani mým záměrem. Jsem si vědoma toho, že jsme všichni lidé s určitými schopnostmi a vlastnostmi.

V každém člověku vždy najdeme všechno, co hledáme. Platí to u druhých, stejně jako u nás samotných. Pojďme nacházet to krásné, ušlechtilé, dechberoucí. Vykašleme se už jednou provždy na naše chyby, nedostatky, výčitky druhým i sobě samým.

Zvláště děti se dokáží zařídit zcela podle našich očekávání. Ruku na srdce, co od svých dětí vlastně čekáme? Doopravdy a bez přetvářky?

Během posledních pár dnů jsem si uvědomila, že spousta z nás přemýšlí v podstatě nad vším se záporem.

To nechci, tak mi to nevyhovuje, s tím už konečně přestanu… A víte i to, čím nahradíte prázdné místo, které vznikne? Co chcete místo toho původního? Není to náhodou celé zbytečně moc složité?

  1. Určit, co nechci.
  2. Objevit, co chci.
  3. Naformulovat to pozitivně.
  4. Nahradit to, co nechci, tím, co chci…

 

Mám pro Vás jednoduchý tip! Myslete rovnou a přímo na to, co se Vám líbí, vyhovuje Vám, těší Vás, co si přejete a co chcete. Možná budete překvapeni, od kolika myšlenek se úplně oprostíte a uleví se Vám. Najednou budete mít spoustu času a prostoru na to opravdu důležité…

Připravila jsem pro Vás 10 vět, které by podle mě od Vás měly Vaše děti slyšet každý den. Samozřejmě si je můžete naformulovat podle svých slov, které používáte. Tady jsou:

 

  1. Dobré ráno, jak se Ti spinkalo? Zdál se Ti nějaký sen?
  2. Co bychom mohli společně podniknout, aby se nám to oběma líbilo?
  3. Mám Tě ráda, miluji Tě.
  4. Moc se mi líbí, jak umíš, zvládáš, dokážeš, poradíš si s….
  5. Moc se na Tebe těším a chybíš mi, když spolu nejsme.
  6. Když se někdy rozzlobím, je to můj hněv a s láskou k Tobě to nemá nic společného.
  7. Promiň, omlouvám se Ti za….
  8. Jak to celé vnímáš, prožíváš, vidíš Ty? Respektuji Tvůj náhled, je pro mě důležitý.
  9. Jsem tady pro Tebe, můžeš mi cokoli říct. Dokážu mlčet a dát prostor Tvým názorům a myšlenkám.
  10. Děkuji Ti za dnešní den a moc se těším na ten zítřejší, zajímá mě, jaké dobrodružství nás čeká.

 

V následujících dnech se zaměřte na to, které z těchto vět opravdu vyslovíte nahlas. Všimněte si, které věty naopak z Vašeho denního projevu zmizí. Moc se těším, až si všimnete, jaký dopad to bude mít na vztah s Vašimi dětmi.

Dovolená je čas oddychu a načerpání energie, dovolte to tedy sobě i druhým. Přeji hodně štěstí, vnitřní motivace a úspěchů!